Ukázkový příklad bizarně béčkové zápletky o zbytcích lidstva vtěsnaných do vlaku, projíždějícím apokalyptickou krajinou, které v něm svádí klasický dystopický boj mezi třídami – jednoduše: zadek vlaku ovládá plebs, předek šlechta, a plebs chce mít lepší výhled z oken (nebo tak něco).
Tato očividně nefunkční, nepředstavitelná a neuvěřitelná premisa se ovšem dost silně bije s očividně hodně povedeným zpracováním, kdy už z traileru je očividně vidět že režisér (a zároveň scénárista) moc dobře ví co dělá – a jeho předchozí festivalové filmy to jen potvrzují.
Takže se dá říct že film může dopadnout jen dvěma způsoby – jako Sunshine… a nebo jako Jádro.