Vzpomínáte, jak se oživlý robot na konci druhém dílu osmdesátkové klasiky „Číslo 5 žije“ definitivně nasere, vyzbrojí a vystrojí se ve stylu pouličních punkerů, a s pokřikem „LosLocos ti nakopou prdel“ se vrhne na záporáky dát jim konečně pořádnou nakládačku?
Tak o tom je celý Chappie.
Až na to že se neodehrává v New Yorku, ale v jihoafrickém Johanesburgu, a místo pankáčů tu má parodickou hip-hopovou partičku Die Antwoord – ta se mu rovnou stane adoptivní rodinnou, po tom co ho ukradnou jeho „Stvořiteli“ (Dev Patel), který ho tajně snaží zachránit před sešrotováním svou domovskou organizací.
- takže Dev Patel je Kámoš (kdysi ten kluk z Milionáře z chatrče)
- Ninja je Táta (nasranější půlka Die Antwoord)
-Yo-Landi je Máma (křehčí půlka Die Antwoord)
- a organizace je Zlá (přehrávající Hugh Jackman)
No není se tedy co divit že „čapí“ je z toho pěkně v pí…, být vychovávaný touhle pošahanou partičkou (viz jejich videoklipy), to prostě nemůže přinést normální výsledky – takže se většinu filmu chová jako zmatené a nepříliš vychované děcko, které kolem sebe má až moc hraček na to, aby vědělo co si s nimi pořádně počít. Občas tedy po hustogangsterském způsobu krade auta, občas řeší morální dilemata (bít či nebít, toť otázka), občas brečí, občas ho přepadne amok a začne dělat šrot s obřích mechů… a krom toho si rád hraje s gumovou slepicí.
Potud dobrý, a jako čistý crossover mezi nadsázkou osmdesátkového Číslo 5 žije a hardcore parodičností gangstarapu Die Antwoord, a k tomu v prostředí Districtu 9, by to mohlo být dokonalé… kdyby režisér Blomkamp chtěl něco takovho natočit.
Jenže on nechtěl, a nebo o prostě neumí, protože sice má geniální nápady a dokáže výborně natočit samostatnou scénu, ale když mu na krk nešlape žádný schopný producent, tak se jako pitbull urvaný ze řetězu honí za každým žánrem který projde kolem. Chvilku tak honí oddechové rodinné komedie, chvilku frenetickou akci, chvilku filosoficko-sociologickou sondu, chvilku praštěnou parodii, chvilku čistý kyberpunk, a občas to zlomí tak ultimátně brutálním násilím, že si divák rázem připadá jak na Omaha Beach ve Vojínu Ryanovi.
Je to strašlivě nesourodý guláš, který neskutečně baví v detailech, ale jako celek je nesmírně snadné ho odsoudit jako nestravitelnou břečku.
Sám se radši budu klonit k tomu prvnímu, ale je evidentní, že Blomkampovi zoufale chybí řetěz, za který ho držel jako producent Peter Jackson v Districtu 9 (a který byl díky tomuto spojení rozvážné dramaturgie zkušeného filmaře, a dravé originalitě nadšeného nováčka mnohem lepší, než všechny Jacksonovy filmy od Návratu Krále dohromady) – doufejme že u pátého Vetřelce ho na něj tedy někdo schopný zase uváže. Jedině tak to bude moci být tak velká pecka, jak všichni doufáme
7/10
A na závěr ještě pár videoklipů Die Antwoord… které jsou tedy ještě o pár řádů odvázanější a nápaditější, než celý film.