Dark Matter

Existují prakticky jen tři možnosti jaký může být seriál od stanice SyFy – buď překvapivá pecka s odvážným příběhem a kvalitním filmovým zpracováním (jako minisérie Ascencion), nebo odbržděná a nadsazená zábava v béčkových kulisách, s céčkovými triky, a s áčkovou zábavností (jako seriál Z Nation), a nebo jako plytké naplnění nějaké klišé škatulky s nesoudnou režií, neschopnými modely místo herců, a absolutní absencí nadhledu (jako od nich snad všechno ostatní).

Želbohu, Dark Matter patří bezezbytku do oné třetí kategorie, a je to z něj zcela evidentní už z prvních tří minut. Na první pohled slibná zápletka jen naplňuje primitivní schema několika nesourodých charakterů kteří spolu musí spolupracovat a objevovat svět kolem sebe. Charakterý, které jsou tak absolutními archetypy že už to víc nejde (guma s krochnou, mlčenlivý asiat s katanou, divná teenka, drsná ženská, černoch, Mirek Dušín), k tomu samozřejmě rekvizity v podobě absurdně předimenzovaných zbraních (protože nahánět se s nepřáteli úzkými chodbami ve vesmírné lodi je přece nejlepší s dvoumetrovou puškou v rukách), schematický vesmír (zlé bohaté korporace, hodní chudí kolonisté) a na závěr povinný „zvrat“… který ale v podání tak nevýrazných a nezajímavých postav nikoho nezajímá.

Všechno jak z béčkové videohry, problém je jen v tom, že tu videohru si můžete i zahrát, ne ji jen útrpně sledovat. Takže radši nakopnout Play Station, a od tohoto ruce pryč.

4/10