Bylo jednou jedno království, a v něm vládl moudrý král. To království se jmenovalo Hollywood, a ten král byl James Cameroun. A vládne mu dodnes. Běhá kolem něj ale spousta nohsledů, kteří se snaží jít v jeho stopách, a přiblížit se alespoň trochu jeho velikosti, a přiživit se na jeho odkazu. A jeden z nich… si říká McG a kdysi natočil jednu bezva blbinu o Andílcích. Od Charlieho.
Takže McG se chopil Terminátora, ultimátního kultu při zvuku jehož jména se chvěje srdce všech co kdy byli mladými kluky a Arnold Schwarzenegger byl pro ně víc než Bůh. Zaštítěn nováčkovskými producenty k tomu dostal štědrý rozpočet, a taky prakticky největší hvězdy jaké v tu chvíli mohl široko daleko potkat, vlastně už jen ten Johny Depp mu tam chyběl (což je při zpětném pohledu trochu škoda). Co ale nedostal, byl dobrý příběh a scénáristé schopní dát jeho dílku jasnou vizi. A nedostal ani trochu lepší režijní schopnosti, než jaké mu stačily na ty komedie o kung-fu modelkách.
(zde předpokládám, že klasického Terminátora každý viděl – kdo neviděl, ať táhne)
Takže v jeho podání je příběh o tom, jak John Connor vede poslední odpor proti robotům na jaderným holocaustem zničené Zemi, a snaží se chránit svého budoucího otce, jen zmateným sledem hezkých akčních scén, které mnohem lépe fungují ve zkratkovitém traileru, než v nesmyslně překombinovaném filmu. Stejnou měrou tak parazituje na Cameronovi i na špinavém post-apo looku Mad Maxe (s modrým filtrem místo žlutého), ale zcela prost jakékoli filmové duše to vlastně ani největší fanoušky žánru nemá šanci nijak zaujmout. I přes realisticky špinavě vypadající obrazy působí vše zoufale kašírovaně a neživotně, nějaká atmosféra zoufalého boje posledních přeživších tu neexistuje, všichni jsou jen nastrčené figurky ve světě silně evokujícím potěmkinovu vesnici, všechno je nalajnováno čistě k tomu, aby příběh prošel přesně všemi milníky, které už před třiceti lety vytyčil Cameron – a postmoderní vklad v podobě druhé hlavní postavy, Marcuse, cyborga který netuší že jest cyborgem, působí spíš dojmem retardované dějové zákruty kterou nezvládli ani scénáristé, ani režisér, než vítaným zpestřením. Dějové zákruty, která navíc v zvěru donutí bít zoufalstvím hlavou o stěnu a doufat že další Terminátor už nikdy nevznikne.
Ale on samozřejmě vznikne, jen už ho tedy nebude mít na starosti McG… ale nějaký ještě mnohem větší žabař.